Berenica
 
 

Název "Berenica" vznikl sloučením dvou pojmů, které měly charakterizovat nějakým způsobem rockovou kapelu a to souhvězdí (spolek hvězd) a vlasy (image správného rockera). Později jsme ale narazili na mýtus ohledně souhvězdí Coma Berenica (Vlasy Bereniky) a tady Vám ho předkládáme:

Vlasy Bereniky (Coma Berenica)
Nenápadná skupinka slabých hvězd v severní části souhvězdí Vlasy Bereniky odpradávna zdobila konec ocasu nebeského Lva. Řekové však poházenou hrst stálic ztotožnili s kadeřemi skutečně živého člověka - manželky a také sestry egyptského krále Ptolemaia III., válečníka a mecenáše některých vědeckých projektů, za jehož vlády ve třetím století před naším letopočtem dosáhl Egypt jednoho z fenomenálních vrcholů. Alexandrie se tehdy dokonce stala velkým, ne-li největším, intelektuálním centrem naší planety.

Podle téměř pohádkového příběhu se Ptolemaios III. chystal krátce po svatbě na válečnou výpravu do nedaleké Sýrie. Starostlivá královna Berenika, v touze zajistit šťastný návrat faraóna, se přitom rozhodla obětovat své plavé vlasy Afrodité - bohyni lásky. Vlasy totiž pro bohy představovaly nesmírnou cennost a lidé věřili, že je v nich ukrytá vitalita a životodárná energie. Během bohoslužeb však kněží zjistili, že Bereničina oběť z oltáře zmizela... Vyhrocenou situaci zavánějící buď naprostým lajdáctvím a nebo spíše pokusem zničit charisma samotného vládce, zachránil dvorní astronom Conon ze Sámosu, jenž králi a královně sdělil, že Afroditu tento dar natolik potěšil, až jej umístila na oblohu. A aby svůj výklad potvrdil, ukázal veličenstvu drobnou skupinu hvězd jarní oblohy.

Ať už je tato legenda pravdivá, či nikoli, samotné Berenice oběť příliš štěstí nepřinesla. Ještě než se stačil Ptolemaios III. vrátit z jednoho z válečných tažení, byla společně se synem zavražděna.